Pozvání Světové federace neslyšících (World Federation of the Deaf – WFD) na oslavy 75. výročí jejího založení v Římě není jen pozvánkou na významnou mezinárodní událost. Je také příležitostí připomenout si historii organizace, která již tři čtvrtě století hájí práva neslyšících lidí po celém světě.

Světová federace neslyšících byla založena v roce 1951 v Římě jako mezinárodní nevládní organizace. Zakládajícího kongresu se tehdy zúčastnili delegáti z pouhých 25 států. Dnes sdružuje přibližně 138 národních organizací neslyšících, což svědčí o mimořádném rozvoji mezinárodního hnutí neslyšících. Ne všechny členské organizace však pravidelně hradí členské příspěvky, což představuje jednu z dlouhodobých výzev WFD.

V průběhu let se vedení WFD snažilo hledat nové zdroje financování. Za prezidentů Marka Jokinena a Alaina Colina vznikly nové formy členství – například přidružení členové (AM), organizační členové (OM) či individuální členství – jejichž cílem bylo posílit finanční stabilitu organizace a podpořit její činnost.

Významnou osobností historie WFD byl bezesporu Dragoljub Vukotić z bývalé Jugoslávie. Ve funkci prezidenta působil neuvěřitelných 27 let a významně ovlivnil směřování světového hnutí neslyšících. Po politických změnách v Jugoslávii již ve své funkci nepokračoval. Po jeho úmrtí byly jeho osobní dokumenty, diplomy a ocenění předány jeho manželkou do muzea při organizaci neslyšících v Bělehradě, kde dodnes připomínají jeho celoživotní práci.

Vývoj WFD úzce souvisel i s proměnami evropské politiky. Po pádu železné opony se otevřely nové možnosti mezinárodní spolupráce mezi organizacemi neslyšících ze západní a střední Evropy. Přestože dnešní doba přináší nové výzvy, spolupráce mezi národními organizacemi zůstává jedním z pilířů činnosti WFD.

Jedním z hlavních témat letošních oslav bude postavení národních znakových jazyků. Znakový jazyk je plnohodnotným přirozeným jazykem neslyšících komunit a jeho uznání je jedním ze základních cílů Světové federace neslyšících. Přestože stále více evropských států uznává národní znakové jazyky na úrovni ostatních jazyků, jejich skutečné postavení ve školství, sociálních službách i veřejném životě závisí především na politické vůli jednotlivých států a na jejich legislativě.

Významnou oporu představuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, která uznává znakové jazyky jako plnohodnotné jazyky a zdůrazňuje právo neslyšících na jejich používání. Praktická realizace těchto práv však zůstává v jednotlivých zemích velmi rozdílná.

Pětasedmdesáté výročí WFD je nejen důvodem k oslavě bohaté historie světového hnutí neslyšících, ale také příležitostí zamyslet se nad jeho budoucností. Jakou roli bude hrát znakový jazyk v době umělé inteligence? Jak zajistit kvalitní tlumočnické služby, vzdělávání a rovnoprávné postavení neslyšících i v dalších desetiletích? Právě na tyto otázky bude muset světové hnutí neslyšících hledat odpovědi.

Více o osobnosti Dragoljuba Vukotiće lze nalézt v publikaci Průvodce problematikou neslyšících v bývalé Jugoslávii a v současném Srbsku (ISBN 978-80-254-7905-6).

Roman Lupoměský