Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace



 






TOPlist

Rozhovor pana ředitele Romana Lupoměského s rádiem Proglas

1. Prosím představte záměr konference a témata, kterým se bude věnovat.

Vzhledem k tomu, že byl Opční protokol vloni schválen vládou čili v září 2021, je záměrem naší organizace na něj poukázat včetně nadnárodních správ. Zároveň chceme poukázat na problémy týkající se státních správ, jako například správa sociálních věcí, nebo doprava, která se řídí svými zákony a zároveň navazuje na Opční protokol, což je někdy v rozporu. Poslední konference byla před 6ti lety v návaznosti na ratifikaci Úmluvy, nyní je v návaznosti na Opční protokol. Opční protokol navazuje na státní správy jako školství, sociální věci apod. Záměrem a cílem je naplňování Úmluvy zdravotně postižených v České republice.

2. Přibližte prosím, jakým problémům a složitostem neslyšící v současné společnosti čelí nejvíce.
Podle Úmluvy například Přístupnost vzdělávání, Úmluva má 30článků a neslyšících se týká tak 5. Takže například Přístupnost ve vzdělávání, v tom vidím problém třeba v přístupu k informacím, protože neslyšící odbornému textu nerozumí a málo, kde je jim text přizpůsoben nebo tlumočen do znakového jazyka. Ve vzdělávání zhruba před deseti lety proběhla inkluze, což udělalo velký boom, kde všechny děti jakkoliv postižené měli dostat možnost studovat, co chtějí. Je to samozřejmě na jedinci zda učivo zvládne nebo ne, ovšem tato situace dnes vypadá tak, že speciální školy, které byli zaměřené na jedno postižení, jsou dnes smíšené a tak není jednotlivě věnována péče dětem na základě jejich speciálních potřeb, ale obecně tak aby tomu smíšená třída rozuměla celá. Dochází tak k podávání méně informací.
Tlumočení před 5-6lety byla situace kritická, protože byl 1tlumočník na zhruba 150 klientů. Nyní je to díky Úmluvě, která velice podpořila Technologie a inovace v čemž spočívají kompenzační pomůcky mnohem jednodušší. Neslyšící dostali příspěvky na mobilní telefony nebo tablety, díky nimž se v dnešní době online připojí k tlumočníkovi a mají online překlad například u lékaře. Tlumočník, tak stihne místo 3-4klientů za den, kde musel být tlumočník přítomen osobně a absolvovat tak cestu na místo a zpět, tak nyní může být v kanceláři a online tlumočit třeba až 8mi klientům za den.
Titulkování za posledních 20let vidím velký posun v tomto a vidím, jak nevládní organizace bojují za to, aby byla státní televize, co nejvíce titulkována, ta televize funguje také v návaznosti na zákony komunikace sluchově postižených. Bohužel na komerční stanice tlak vyvíjet nelze.
Zaměstnávání neslyšících. Já bych si přál, aby se naplnil tento cíl Úmluvy, kde se zmiňuje 4% zdravotně postižených v každé firmě. Dnes fungují chráněné dílny, chráněná místa, ale mají omezené finanční možnosti na mzdy a tak šikovný neslyšící nedosáhne na mzdu, jakou by si zasloužil, kdyby mohl pracovat ve firmě a ne v chráněné dílně.

3. Jaká pomoc od společnosti i jednotlivců by neslyšícím život usnadnila, co by potřebovali?
Dříve na nás jako neslyšící společnost hodně zírala třeba na ulici nebo v metru apod. Dnes už to tak není. Co si myslím, že by společnost mohla udělat je být více ochotnější, vstřícnější, nebát se komunikace s neslyšícím, více udržovat oční kontakt, artikulovat, psát na papír, prostě více se snažit nám obecně pomoci.

Auto: Roman Lupoměský
Tlumočeno znakového jazyka: Martina Švédová