Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace









TOPlist

Vyjadření Lupoměského Romana k vyhodnocení programů ZRS a ČRA s Bosnou a Moldavskem


Vážené dámy a vážení pánové, přeji dobré odpoledne,
Děkuji, že jste mě pozvali na diskusi k připomínkám ohledně okruhu sektorů strategie ZRS ČR pro prioritní země. Vidím v rámci každého sektoru zmatek či nekorektnost, ani nic z globální problematiky v oblasti zdravotně postižených. Vypadá to, že vůbec nejsou zohledněny různé druhy postižení a proto si dovoluji využít moje zkušenosti v této oblasti. Jsem neslyšící a znám tuto problematiku velice dobře, jen mám někdy pocit, že kdyby o problematice OZP mluvila Greta, poslouchalo by ji více lidí. Ve světě žije mnoho zdravotně postižených, k jejich běžnému životu patří kompromis, a i když všichni lidé tvrdí, že lidská práva jsou platná pro všechny, ve skutečnosti OZP naráží na určitý strop.
Dámy a pánové,
Na základě naší práce vím velice dobře, jak se žije lidem se zdravotním postižením, a převážně sluchovým postižením, v prioritních zemích Bosně a Hercegovině a Moldavsku, bohužel někteří rozhodující o rozvojové pomoci vnímají problematiku OZP jinak. Oba státy ratifikovaly Úmluvu o právech pro osoby se zdravotním postižením, ovšem jsou limitované svým HDP a zejména ochotou lidí ve své vlastní státní správě, zejména v oblasti sociální a školství.
Proto rád zformuluji moje poznatky z Bosny, s ohledem na problémy z důvodu neexistence jednotné definice postižení, která se v jednotlivých zákonech lišila. Dále osobně vnímám problémy, kdy ministerstva v Bosně i Moldavsku nevidí, že jednotlivé druhy postižení vyžadují různý přístup.
Pokud jde o přístup ke vzdělávání, bylo požádáno o služby dostupné rodinám dětí se zdravotním postižením, a asistenti učitele získali akreditace asi za 8 dní školení. Na druhé straně máme tříletý bakalářský program v oboru tlumočení. Jaký je rozdíl u států typu Bosny a Moldavska? Existují tlumočníci pro studenty, ovšem proplacené jsou pouze tlumočnické služby u soudu.
Dále se jedná o vzdělávání a zaměstnanost, například vzdělávací střediska pro děti se zdravotním postižením, kromě škol pro neslyšící, udržovali studenty se zdravotním postižením ve specializovaném vzdělávání nebo inkluzivním vzdělávání?
Nechápu ministerstvo Bosny, že takto podporovalo osoby se zdravotním postižením s cílem zajistit plnou a rovnoprávnou účast ve společnosti a integraci všech děti s OZP do vzdělávacího systému. Proč Bosna používala termín ?integrace?, ale ne zahrnutí? Pokud ne, tedy to znamená, že my jsme jako neslyšící z Bosny, kteří si musí vybudovat vlastní systém tlumočnické služby s kanálem ministerstva, a to v reflexu udržitelnosti rozvojového cíle č.16.
Vážené dámy a vážení pánové,
V Moldavsku se podařilo zrealizovat úspěšné projekty díky dlouhodobé strategii ZRS ČR do roku 2023, zvláště v oblasti sociálního rozvoje, naopak v ČRA mají jiná kritéria hodnotící identifikační náměty, nikoli z pohledu strany zdravotně postižených, zejména neslyšících a nedoslýchavých. Tato problematika je dost vážná v oblasti kvalifikace vzdělávání tlumočníků a také tlumočnické služby pro neslyšící na horší úrovni.
Dámy a pánové,
S ohledem na dosažení Cílů udržitelného rozvoje ve zbývajících deseti letech by měla být povinnost přihlížet ke zvláštní situaci problematiky zdravotně postižených včetně sluchově postižených a tím jim nabídnuta zřetelná pomoc.
Děkuji
Roman Lupoměský
28. 1. 2020 v MZV, v Černínském paláci