TOPlist

Budou hluší či hluchoněmí pacienti omezeni v přístupu k informacím o zdraví?


Sluchově postižení trpí nedostatky v přístupnosti k informacím například v nemocnicích, přestože se jedná o jedno z jejich základních lidských práv. V květnu v Ženevě proběhlo zasedání za účasti zvláštní zpravodajky OSN pro práva OZP, kde se diskutovalo o přístupu k informacím ohledně tělesného a duševního zdraví. Delegát za Světovou federaci neslyšících, pan Colin AM, který pozval dr. Petera Housera z University Rochester, který je odborníkem v oblasti neuropsychologie a ředitel výzkumu kognitivních, jazykových a sociokulturních faktorů pro zlepšení učení, pohody a zdraví. Sám při klinickém výzkumu zjistil, že neslyšící jedinci mají až sedmkrát vyšší pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění či vysokého krevního tlaku, cukrovky a mrtvice. Proto apeloval na nátlak na OSN, zvláště agentury pro OZP, aby delegáti z OSN pochopili své závazky vyplývající z Úmluvy a konkrétně z článků 14 a 17. Z těchto důvodů vznikají problémy o zdravotních údajích a nedostatky ve znalostech ohledně prevence zdraví. Dále se jedná o vzdělávání dle článku 24, které je stále pod vlivem nižších standardů či nedostatků ve vzdělání neslyšících. Potřebují se vzdělávat a mají právo získávat informace o svých zdravotních údajích. Dr. Hauser při zasedání v Ženevě prohlásil ? Pokud nebude neslyšícím dětem a batolatům poskytnuto právo na přístup k jazyku v raném životě, poté neslyšícím dětem budou tratit díky své jazykové deprivaci. Chybí jim znalosti v oblasti zdraví a gramotnosti. Některé státy, které ratifikovaly Úmluvu, musí přijmout opatření, která usnadní učení znakových jazyků světa a podpoří jazykovou identitu neslyšících. Já sám jsem měl zkušenosti s neslyšícími v zahraničí, když jsem navštívil Linec před dvaceti lety, kde na poliklinice neslyšící pacienti v komunikaci s praktickými lékaři znakují. Později alpské republiky ratifikovaly Úmluvu. Vím dobře, že tlumočníků s výcvikem v oblasti tlumočnictví ve zdravotnictví je málo, například jako u nás v Čechách. Náhodou jsem potkal neslyšícího pacienta v nemocnici Na Vinohradech, ale při objednání 48 hodin předem nenašli tlumočníka. Sám selsky znázornil, že takovéto situace, kdy je málo tlumočníků u lékaře, by se dala řešit například jedním či dvěma tlumočníky znakového jazyka pro denní denní či urgentní provoz každé nemocnice, kde sestra z oddělení by mohla automaticky přivolat tlumočníky dle databáze dle objednávek pacientů se sluchovým postižením. Náklady se dotýkají pojišťoven či příspěvku na mobilitu, kde by byla varianta odečíst alespoň % pro účely zkvalitnění tlumočnických služeb. Existují případy, kdy je lékařské péče poskytována bez informovaného souhlasu kvůli nedostatku komunikace. Proto jde o porušování lidských práv, jak je uvedeno v článcích 14 a 17 Úmluvy. Potřebujeme větší kapacitu kvalifikovaných tlumočníků znakového jazyka s výcvikem v oblasti zdravotnictví. V rozvojových zemích je neslyšícím často odepřen přístup k interakci s lékaři, kteří pečují o rodinné příslušníky. Dr. Hauser zdůraznil, že zdravotní informace musí být dostupné neslyšícím po celém světě v přirozené komunikaci jejich znakových jazyků. Úmluva uvádí, že neslyšící lidé mají stejná práva jako zdraví lidé získat přístup ke zdravotním informacím, ale státy neplní opatření k tomu vedoucí. Delegát Colin AM spolu dr. Hauserem přednesli své argumentace o stavu neslyšících a jejich přístupu k informacím o zdravotní péči a zdraví, které zpracují do zprávy, která bude předložena na 73.Valném shromáždění OSN, které se bude konat v září v N.Y.
Roman Lupoměský