TOPlist

Co pro Vás znamená pomoc sluchově postiženým v rozvojových zemích?


Roman Lupoměský, organizace Neslyšící s nadějí

Důležité je hledat svobodu a důstojnost pro osoby se sluchovým postižením, zabývat se
postoji a prostředím. Pro neslyšící lidi je bohužel hlavní překážkou v životě nedostatek
uznání, přijetí, používání znakového jazyka a respektu pro kulturní a jazykovou identitu
neslyšících. Sluchové postižení není psychické a lidé s tímto hendikepem mají plná lidská
práva.

Naším úkolem je provádění rozvojové spolupráce na Balkáně a v zemích bývalého
Sovětského svazu, což očekáváme při realizaci či vyzvání projektů prostřednictvím
zastupitelských úřadů České republiky v těchto zemích na střednědobý záměr.

Dle CRPD, kde se uvádí znakový jazyk v článků 2, 9 , 21, 24 a 30, se zaměřuji na práci
v souvislosti s hledáním svobody a důstojnosti osob se sluchovým postižením. Zabývám se
postoji a prostředím, bariérami nikoli způsobené fyzickým postižením sluchové postižení není
psychické, aby lidé se sluchovým postižením mohli užívat plná lidská práva. Pro neslyšící
lidi je bohužel hlavní překážkou nedostatek uznání, přijetí a používání znakového jazyka ve
všech aspektech života, a nedostatek respektu pro kulturní a jazykovou identitu neslyšících.

Ve skutečnosti, kdy jsme společně s nevládními organizacemi neslyšících či institucemi
v těchto zemích prosazovali dle charty dodržování lidských práv a demokracie, se musí
dbát těchto pěti existujících článků dle Charty o základních lidských právech, ale obvykle
instituce pro neslyšící děti v těchto zemích nepodporují jazyková práva rovnost lidských práv
- například podpora znakového jazyka.

Dlouhodobě bylo popíráno bilingvální vzdělávání, k současnosti je vidět pomalá přeměna
v oblasti vzdělávání k lepšímu. Vzhledem k tomu, že některá země už má ratifikováno právo
na vzdělávání neslyšících a jejich práva byla dostatečně podpořena OSN - Všeobecnou
deklaraci lidských práv, je smutné, že v některých zemích se brání jejich plnému a účinnému
zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a nic nedělají k souladu s
protokolem či neprobíhá monitorování dodržování lidských práv ani v oblasti vzdělávání.

Například v Moldavsku bylo už ratifikováno přijetí Charty, ale nepracuje se na alternativní
zprávě ani na monitorovacím protokolu, což by mohlo vést k pokroku. I loňský projekt v
rámci ČRA největší nevládní organizace České republiky, který získal v rámci ČRA pod
titulem Inkluzívní vzdělávací program v souvislosti se školským zákoníkem Moldavska už
byl přijat, ale pro vzdělávací program neslyšících se zatím nezměnilo. Moldavská správu či
instituce respektují postoj nevládní organizace neslyšících. Díky podnětu našeho memoranda
probíhá otevřenější dialog, ale obávám se, že otázkou je nedostatek finančních prostředků k
pomoci. Nadále budeme však sledovat proces prostřednictvím ZÚ.

Bulletin: Rozvojovky